Historický název je užší než současné implementace, které mohou řešit viry a jiný malware pomocí signatur, reputace, heuristik, analýzy chování či verdiktů podporovaných cloudem. Schopnost se liší podle operačního systému, produktu, konfigurace a místa nasazení.
Antivirus může být vestavěn do operačního systému, nasazen odděleně nebo zahrnut v platformě ochrany koncových zařízení. Může inspektovat soubory a může pozorovat skripty, procesy, paměť, stahování, vyměnitelná média či jinou aktivitu, kde to platforma dovoluje. Software potřebuje včasnou údržbu.
Klíčové body
OperaceDefinujte, která aktiva vyžadují pokrytí, udržujte engine a detekční obsah aktuální, monitorujte vypnutou či nezdravou ochranu, řiďte vyloučení, centralizujte důležité události a testujte kompatibilitu před změnami.
Zpracování výstrahZachovejte název detekce, kontext souboru či procesu, dotčenou identitu a zařízení, čas a související chování; validujte rozsah, místo předpokladu, že karanténa ukončila vniknutí.
Zabezpečení a soukromíAntivirus má běžně rozsáhlý přístup k zařízení a může odesílat podezřelé soubory či metadata ke vzdálené analýze; hodnoťte oprávnění, důvěru aktualizací, nakládání s daty, jurisdikci a dopad na dostupnost.
Důležité omezeníŽádná antivirová metoda nedetekuje veškerý malware či škodlivé použití legitimních nástrojů. Detekce nezakládá aktéra, rozsah či dopad, zatímco čistý sken nedokazuje, že koncové zařízení je nekompromitovaný.