Rozhodnutí může využít celý Uniform Resource Locator (URL), doménu, hostname, cestu, kategorii, reputaci, stáří, vlastnictví či pozorované odkazy kampaní — podle toho, co vynucovací bod vidí.
Filtrování může běžet v prohlížeči, agentovi koncového zařízení, proxy, zabezpečené webové bráně nebo kontrole doménových jmen. U šifrovaného webového provozu může prostředník vidět pouze doménu, pokud neterminuje Transport Layer Security (TLS), zatímco filtrování Domain Name System (DNS) obvykle působí na domény spíše než na celé URL.
Klíčové body
Návrh politikyPoužívejte kategorie a reputaci jako vstupy zdokumentovaných pravidel založených na riziku, s užšími výjimkami pro legitimní weby, které jsou nesprávně klasifikovány nebo nově založeny.
Kontext a akceZvažte uživatele, zařízení, cíl, metodu požadavku a obchodní účel; varování, izolace nebo omezený přístup mohou být vhodnější než univerzální blok.
ProvozZaznamenávejte důvody rozhodnutí, přezkoumávejte přepsání, obnovujte data o hrozbách a kategoriích a chraňte záznamy prohlížení, protože mohou odhalit citlivé zájmy a aktivitu.
Důležité omezeníKlasifikace zastarává, sdílený hosting míchá nesouvisející služby, přesměrování zamlžují konečné cíle a nově vytvořené weby nemají historii. Povolená URL není verdikt bezpečnosti a blokovaná URL není důkaz škodlivosti.