Identifikovatelnost je kontextová: stejná hodnota může někoho identifikovat v jedné datové sadě či prostředí, ale ne v jiné, v závislosti na dostupných záznamech, nástrojích, přístupu a rozumných prostředcích propojení.
PII je prominentní ve federálních pokynech Spojených států, ale není univerzální právní kategorií. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů Evropské unie (GDPR) používá „osobní údaje" — podobný, ale nezávisle definovaný termín. Jiné zákony používají vlastní rozsahy, výjimky, třídy citlivosti a povinnosti.
Klíčové body
Přímá a nepřímá identifikaceJména či identifikační čísla mohou identifikovat přímo; atributy zařízení, polohy, chování, demografické či kombinované mohou umožnit nepřímou identifikaci či vyčlenění jednotlivce.
Kontextové hodnoceníZvažte, kdo má k datům přístup, jaké další datové sady a techniky jsou realisticky dostupné, zda lze identitu vystopovat a jaké jsou potenciální účinky zneužití.
Přiměřená ochranaMinimalizujte sběr, klasifikujte a omezujte přístup, kde je to užitečné oddělujte identifikátory, zabezpečujte úložiště a přenos, řiďte sdílení a uchovávání a přehodnoťte při změně dat či kontextu.
Důležité omezeníŽádný pevný seznam nezachytí všechny PII a odstranění zjevných identifikátorů nezaručuje anonymitu. Klasifikace jako non-PII podle jednoho rámce nezakládá, že data spadají mimo zákon o osobních údajích jiné jurisdikce; získejte kvalifikovaný právní přezkum.